Spánek byl dnes opravdu posilující, neb se mi podařilo získat pokoj se samými nechrápajícími členy našeho cyklospolku, ale včerejší náročná etapa ve spojení s hladovkou se podepsala na mé fyzičce, a tak rozhodně nehodlám využít naplánovaný odpočinkový den k nějakým sportovním výkonům. Stejnou filosofií se řídí i zbytek „kamenické“ sekce a tak zatímco Plzeňáci odcházejí na celodenní trek k Tre Cime di Lavaredo, Vládík s Dušanem a Tomášem hoří touhou dobýt ještě zasněžený vrcholek Sextner Rotwand (2965 mnm) a Téeska (tupí silničáři) si hodlají střihnout odpočinkovou stovku na Staler sattel (2052 mnm), kameničtí vyplňují den procházkou po městečku, odpoledním spánkem a přípravou bicyklů na další dny. Přichází i první test nového nářadí, když slavnostně přecvakávám nový bowden pro Jirkovu přehazovačku. Dva dny totiž fungovala jako automatická převodovka, protože bowden byl krátký a při pružení přehazoval. Kromě sluníčka tedy hřeje i pocit, že jsem něco po Kvasňovi opravil...
Po večerní koupeli v městském bazénu se nám zvolna vrací síla a elán a dlouhý večer vyplňujeme vyprávěním zážitků jednotlivých skupinek. Nejdrsněji pojali odpočinek Kubáč s Láďou, kterým se nechtělo ze sedla Staler sattel vracet stejnou cestou zpátky a střihli si původně spíše žertem míněný stošedesátikilometrový okruh přes Lienz.