Dnešní datum: 30. 01. 2023   

 Okolo Dachsteinu  5.-6.10.2004

Vloženo: 10. 02. 2006

Start Bad Mitterndorf
Cíl Bad Mitterndorf
Délka 175 km
Převýšení 4629 m

 

Blížící se zima a s ní představa kola uloženého na pár měsíců v garáži mi nedá zapomenout na myšlenku, abychom se ještě jednou podívali do toho nádherného kraje velehor, jezer a horských almů. Alespoň na pár dní. Alespoň dva, tři...

Lákám kamarády na báječnou předpověď pro začátek října a příslib třídenního výletu okolo Dachsteinu. Chytá se jen Jarouš, navíc s podmínkou, že to musíme stihnout za dva dny. Co se dá dělat.

4. října večer vyrážíme směr Solná komora a přesně o půlnoci dojíždíme na malé parkovišti v Bad Mitterndorfu, kde v autě přečkáme noc. Ráno jsou tři stupně (nad nulou) a při představě té porce kilometrů a hlavně výškových metrů nám nezbývá než se zahřát jízdou na kole. Rodí se krásný podzimní den a i když prvních třicet kilometrů převážně klesáme, sluníčko v zádech nás brzy prohřeje. První pořádný stoupák (tisíc výškových metrů) nás čeká z Hallstattu, kde odbočujeme proti proudu potoka na štěrkovou cestu. Průběžně odhazujeme vrstvy oblečení a zpocení dosahujeme výšky 1350 m.n.m. Odtud své stroje dílem potlačíme, dílem poneseme až do sedla Strähnhag (1502 m.n.m). Po zaslouženém obědě z vlastních zásob se zkoušíme vrhnout do drsného sjezdu po louce, ale záhy volíme bezpečnější způsob, ještě pár set metrů po svých. Od Rossalmu vede již cesta a v nekonečných serpentinách dosahujeme jezera Gosausee, kde zhotovuji několik kýčovitých kalendářových fotografií. Do vesničky Gosau svištíme po silnici a zastavujeme až u kostelíku, kde vjíždíme na prudce stoupající lesní stezku. Záhy se ukazuje, že to nebyla dobrá volba a bereme za vděk státní silnicí, kde frčí až příliš mnoho aut. Strmá štěrkovka odbočující vlevo je za těchto okolností vysvobozením a ve stálém stoupání dosahujeme asi po hodince sjezdovku, po níž nás čeká několik set výškových metrů tlačení na Zwieselalm. Když přifuníme k chalupě, zjišťujeme, že je zavřená a nám nezbývá než se znovu opřít do podkluzujících treter a vystoupat po další sjezdovce až na Sonnenalm, kde mají nejen fantastickou terasu s výhledem na Gosaukamm, a panorama hor sahajících až ke Grossglockneru, ale i vynikající polévku, řízek a pivo. Pokojík je útulný a nebýt nešťastného Císařského trhance, který jsem do sebe nasoukal jako moučník, možná bych se i konečně vyspal. Takhle jsem značnou část noci bojoval s rozbouřenými vnitřnostmi a ranní představa stokilometrové etapy po horách mi příliš optimismu nepřidala...

Vstáváme v sedm a po střídmé snídani se ještě chvíli kocháme fantastickým výhledem na podzimní velehorskou krajinu. Je šestého října, osm hodin ráno a teploměr ukazuje v nadmořské výšce Sněžky neuvěřitelných osmnáct stupňů. O osm set metrů níž to už je jiná (studená) káva a nastupujeme na zvlněný terén, kde se střídají dlouhá stoupání s krátkými sjezdy. Tímto stylem se dostáváme až do Filzmoosu, odkud volíme lesní cestu až k potoku Mandlingbach, což se nám záhy stane osudným, neb odtud, po naší další cestě v dosti slušném stoupání jezdí těžká technika zajišťující zde budování kanalizace. Co chvíli obnášíme rozbahněná místa, kde pracují bagry. Ze všeho nejhorší je ale šlem, který na povrchu cesty vytváří neskutečně lepkavou hmotu. Rozšiřujeme slovník německých cyklistických výrazů o termín kleberstrecke a návrat na asfalt bujaře vítáme. Po chvíli stoupání spatřujeme za odměnu majestátní jižní stěnu Dachsteinu. V příjemném sklonu profičíme Ramsau a pokračujeme stále dolů až k řece Enži, které dosahujeme ve vesničce Aich. Ze tří možností, jak odtud dosáhnout cíle v Bad Mitterndorfu, volíme zcela protismyslně tu nejtěžší a nejbláznivější. Ta začíná dvouhodinovým stoupáním o tisíc metrů výš na Steinberghaus, kde večeříme v předtuše několikakilometrové pěší turistiky v neznámých lesích. Po dlouhém klopýtání na lesních stezkách zázračně dosahujeme kýžené štěrkovky a chvíli tápeme kterým směrem se máme po ní dát. Záhy zastavuje místní dřevorubec s autem a sděluje nám, že cesta dál nevede a že se musíme vrátit. Kdyby tak věděl, že jsme přišli pěšky z lesů od Dachsteinu. Boční efekt této informace nám dává jistotu, že se musíme vydat po štěrkovce doprava. Na Viehbergalmu se už citelně stmívá a sešup o šest set metrů níž do Bad Mitterndorfu již absolvujeme s čelovkami. Při vjezdu na parkoviště k našemu autu se tachometr překulí přes kýženou stovku a já rozhodně nejsem ve stavu, že bych mohl řídit jakékoli vozidlo. Naštěstí Jarouš je jako vždy v pohodě a možnost trochu si zazávodit s vypůjčeným vozem nadšeně vítá. Doma jsme za neuvěřitelné čtyři hodiny...

Okolo Dachsteinu - skvělý nápad, ale příště raději na tři dny a bez Císařského trhance po grandiózním schnitzelu.

 

Ještě pár foteček:

 


Autor: guru | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout èlánek

Kalendář
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      
Kontakt