Dnešní datum: 30. 01. 2023   

 5.den Údolím Lammeru k vodopádům Aubachu

Vloženo: 10. 02. 2006

Start Torrener Joch
Cíl Wolfgangsee
Délka 67 km
Stoupání 940 m
Klesání 2139 m

 

 

Kdo doufal, že ráno půjde vítat východ slunce byl zklamán. Prší a to dokonce úplně vodorovně. Kousek výš padá sníh. Abychom oddálili okamžik rozhodnutí, dáváme si další snídani. Kluci ale čekají dole na parkovišti v Gollingu takže nelze moc váhat. V deset opouštíme teplou a pohostinnou chatu a vylézáme do zimy, každý navlečen ve všem co má s sebou. Počasí se zvolna lepší, nad námi probleskují čerstvě zasněžené vrcholky okolních hor. Ještě vrcholová skupinová fotka a hurá dolů.

Prvních třista výškových metrů stezka trochu připomíná tatranský sestup z Ostrvy. Jedině Míra dělá jakoby nic a frčí dolů, následován o trochu pomalejším Jirkou. Ostatní volí střídavou techniku a i přes hlemýždí tempo občas někdo zahučí po hlavě do kleče. Na místě mého pádu jsem v křoví objevil urvaný kšilt z cyklistické přilby. Jaké potěšení, že nejsem první.

Od Jochalmu se cesta mírně rozšiřuje a ve fantastických serpentinách dojíždíme podél nádherného potoka Torrener Bach ke dvěma lesním jezírkům, kde potkáváme kluky, kteří nám vyjeli naproti. Blíží se poledne a já dumám jestli ten Němec, co mě včera na chatě ujišťoval, že jsme za půl hodiny dole byl tak drsný biker, nebo poznal, že jsme Češi a pomstil takto svůj vyřazený fotbalový mančaft.

Na parkovišti v Gollingu (500 m.n.m.) se zbavujeme přebytečných věcí a po chvilce dohadování co s auty, která se nám nějak namnožila, vyrážíme do údolí Lammeru. Tomáš s Vladimem se ujímají převozu aut. Pod soutěskou Lammeröffen se dělíme na dvě skupiny. Ti, kteří si nevšimli, že se kvapem blíží bouřka, míří do soutěsky, rozumnější pak volí silniční rychlou variantu, aby pak mohli hodinku počkat na zbytek v malém útulném bistru u horního vchodu. Po dešti pokračujeme dále proti proudu Lammeru a brzy odbočujeme vlevo do údolí Aubachu. Čeká nás stoupání údolím až na PostAlm (1280 m.n.m). Cestou můžeme obdivovat další nádherné vodopády a soutěsky. Zinkenbachklamm místy není ani metr široký a dosahuje hloubky kolem padesáti metrů. Nahoře se opět trochu hledáme, protože na poměrně rozlehlém sedle se PostAlm jmenuje kdeco. Příjemná selská hospůdka (samozřejmě s názvem PostAlm) nabízí místní speciality a s vědomím, že dnes pojedeme už jenom dolů si dopřáváme. Přidělávám kameru na sedlovku,ve snaze zachytit atmosféru patnáctikilometrového sjezdu k Wolfgangsee. Opravdu pěkný sešup.

Kluci vybrali hezký kemp na severovýchodním okraji jezera. Bohužel Míra, Jarda, Lhoťák a Tomáš musejí odjet už dnes, takže jim smutně máváme na cestu. Po návratu se dozvídáme, že Míra dostál své pověsti železného muže, když o půlnoci v Českých Budějovicích sundal kolo z auta pokračujícího na Prahu a vydal se potmě 150 kilometrů do svého bydliště v Kralovicích u Plzně...

 


Autor: guru | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informaèní e-mailVytisknout èlánek

Kalendář
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31      
Kontakt