2.den Za nejkrásnější řekou Rakouska

Start	Fall
Cíl	Thiersee
Délka	84 km
Stoupání	1416 m
Klesání	1673 m

V noci nepatrně mrholí, ale ráno se probouzíme do ideálního cyklistického počasí. Oblačno, teplota mírně nad patnáct stupňů. Převozu aut se dnes ochotně ujímají marodi a tak krátce po deváté odjíždí Chřipka s Bolavým kolenem k Thiersee, aby se odtud po kratším odpočinku vydali na okružní léčebnou etapu. Zapomínají mapu v táboře a jsou odměněni docela slušnou vrchařinou.

Hlavní skupina vyráží dle plánu okolo překrásného jezera prozkoumat soutěsky říčky Walchen. Na splutí je málo vody, na projetí brodu o pár kilometrů výše zas trochu moc. Skupinová euforie podnítí několik nerozvážných jedinců k soutěživosti, jejímž hlavním výsledkem je spousta promáčených nohou. V následujícím silničním úseku jsem málem zahynul tím nejkurióznějším způsobem, jaký si lze představit. Zvolil jsem objízdnou trasu mimo brod a čekal na kluky ve svahu u silnice. Pohodlně usazen s výhledem do kaňonu Walchen jsem si nevšiml, že nade mnou začali opravovat krajnici těžkou mechanizací. Probral mě až vyděšený výkřik "Achtung Radfahrer". Kubíková lžíce bagru plná kamení se zastavila a poté svůj náklad vysypala o pár metrů dál. Jasný důkaz nebezpečnosti silniční cyklistiky.

V Achentalu opouštíme nevlídnou silnici a míříme starou lesní cestou do horské vesničky Steinberg am Rofan. Nebe se zatahuje, blíží se bouřka. Následuje rychlý sešup do Pineggu nad kaňonem Steinberger Ache a pak tři kiláky do Císařské hospody. Timing je dokonalý. Sotva za námi zaklapnou dveře, spustí se parádní liják. Při vydatném obědě pomýšlíme na kluky, kteří šli obhlédnout soutěsku Kaiserklamm a místo piva s řízkem teď asi olizují kapky vody. Lhoťákovi se daří parádní kousek, totiž zkonzumovat značnou část své porce a pak vyreklamovat spálený řízek. Obsluha bleskurychle přináší kompletní novou porci. Rakousko je útulná země.

Po obědě přestává pršet a nikdo si nenechá ujít průchod soutěskou, ve které vaří své vody Brandenberger Ache v pětkových peřejích. Na mokrých fošnách nejsou tretry s kuframa ideální obuv a všichni vděčně vítáme okamžik, kdy můžeme zase šlápnout do pedálů. U historické přehrady nás zláká prosluněná terasa dřevěné hospůdky.

Další bouřka zažene roztrhaný peleton pod skalní převisy u cesty na Valepp. Když se mraky opět roztrhají všude teče plno vody a z lesů se paří. Ideální počasí pro astmatiky. Stoupání na ElendAlm (1145 m.n.m) je dnes poslední, čeká nás už jen dlouhý sjezd po pěkné štěrkovce a závěrečná mokrá asfaltová dvacítka.

I když už neprší jsem dost mokrej a prochladlej. Stan neláká a po rychlé úvaze si se Lhoťákem dopřáváme jistý luxus místního Zimmer frei a za mizerných dvacet Euro na osobu královsky nocujeme. Dobře půlhodiny se ve sprše ujišťuju, že mezi horkou a studenou vodou je opravdu nebetyčný rozdíl a když nám ráno paní domácí servíruje vydatnou snídani hodnotím tuto investici jako vynikající.